Pro 28 2017

I mobil může být zbožný

Možná nám babičky nebo dědečkové říkají, ať nejsme neustále na mobilu, ale ať děláme něco užitečnějšího nebo zbožnějšího. Jenomže i na mobilu se mohou dělat zbožné věci. Existuje velké množství aplikací, které nám (křesťanům) můžou dobře posloužit. Několik jich zde uvedu.

iZIDOOR je nádherná ukázka, jak může aplikace prospět v našem duchovním životě. Nevíš, co se máš pomodlit ve večerní modlitbě? iZIDOOR ti dá tip. Zapomínáš na modlitbu? Stačí si v iZIDOORu nastavit připomínku. Nechej svůj duchovní život utvářet díky citátům svatých nebo aktuálním evangelijním úryvkem s komentářem. Přečti si příběh na povzbuzení. To vše, a mnoho dalšího, můžeš mít stále u sebe – pokud si tuto aplikaci stáhneš do mobilu.

Bible je velká tlustá kniha, která se nám nechce nikde nosit. A ne jednoho člověka její velikost odradí. Ale co když si ji nahrajeme do mobilu – pak ji můžeme nosit všude s sebou. A v každém okamžiku a na každém místě můžeme naslouchat Slovu, které nám dal Bůh. Aplikací, které obsahují text Bible, je hodně a mají spousty vylepšení. Můžeš například vyhledávat v textu, nechat si pustit úryvky do sluchátek, dělat si poznámky a sdílet je nebo sdílet úryvky, které tě zaujali. Nebo si můžeš nastavit plán čtení, a tak číst úryvky zaměřené jen na jedno téma. Objev spoustu dalších vychytávek tak, že si stáhneš Bibli do mobilu.

Kancionál se používá na skoro každé mši. Co když si ale zapomenu vzít na mši Kancionál? Nevadí, otevřu si Kancionál v mobilu. Nebo co když jedu na pouť a nechce se mi tahat tak objemná knížka? Nevadí, pokud mám u sebe mobil – tam můžu mít všechny písničky. Stačí si jen stáhnout tuto appku.

 

Misál je aplikace, kterou by měl mít každý ministrant, který čte v kostele. V této aplikaci jsou totiž na každý den čtení, která se čtou při mši. Každý ministrant si tedy může natrénovat úryvek už doma, aby úroveň čtení byla taková, jaká Písmu Svatému přísluší. V této aplikaci také najdeš odpovědi ke mši ve světových jazycích, které se ti budou hodit, když přijdeš na mši, která není v češtině.

A existuje ještě spoustu dalších aplikací, například: Tweeting with GOD, Breviář, Liturgie.cz, S Bohem na cestách, Týden modliteb za mládež, Průvodce adventem, Malý průvodce postní dobou, …

Lis 30 2017

První Minifor v Ostravě!!!

Ve dnech 24. a 25. listopadu se sešlo přibližně 50 ministrantů v ostravském salesiánském
středisku mládeže, aby společně prožili první letošní minifor. Minifor je název dlouhodobě
užívaný pro formaci starších ministrantů, ten první letošní byl ale zaměřen na širší spektrum
chlapců. Mezi účastníky byli jak sedmiletí, tak patnáctiletí kluci.

Páteční program sestával z několika her, mše svaté a večerní modlitby, při které účastníci
vyslechli svědectví mladého Roma Kevina, který vyprávěl o svém vztahu k Bohu.

Sobotní den začal modlitbou, nechyběly nezbytné hry, ale hlavní duchovní částí programu byly také
katecheze pro ministranty, které si připravili kněží Jakub Štefík, Jiří Veselý a Pavel Kuchař.
Po obědě následovalo herní odpoledne, chlapci si mohli zahrát deskové hry, florbal, fotbal či
ping pong. Tuto část programu navštívil i pomocný biskup Mons. Martin David. Den
vyvrcholil odpolední mší svatou ke cti památky Panny Marie, a poté se již kluci se svými rodiči či
kněžími rozjeli do svých domovů.

O program miniforu se starali tři bohoslovci a jeden vedoucí ze salesiánského střediska pod
vedením o. Jakuba Štefíka. Podle reakcí mnohých ministrantů se program vydařil a těší se už
na další minifor v březnu který se uskuteční na Orlím hnízdě.

Jan Slepička, bohoslovec

Říj 24 2017

Adventní duchovní obnova VIR

Nazdar kluci,

Bohoslovci Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci, pravidelně nabízejí takovou malou duchovní obnovu na víkend pro už velké kluky a chlapy od 17 – 35 let.

Je to výborná příležitost, jak prohloubit svůj vztah k Pánu Bohu, rozpoznat své životní povolání, připravit se duchovně na slavení vánoc nebo také se můžete  seznámit s klukama, kteří taky kdysi byli ministranty a teď se chtějí stát kněžími.

Program zde nabízí například: přednášky, prohlídku kněžského semináře, možnost zpovědi či osobního rozhovoru, modlitbu a adoraci.  Kluci tam jezdí velmi rádi a také se tam rádi vracejí. Tak neváhej, daruj svůj čas Bohu a přijeď i Ty!

Více informací a přihlášení na:

http://www.knezskyseminar.cz/akce/vir/vir-advent/

Říj 24 2017

Po stopách starého kapucína k pokladu

 

Sobotní slunečné ráno 14. října nebylo ničím zvláštní než ostatní dny toho týdne babího léta, a přesto to byl den jak stvořený pro nové dobrodružství, o kterém se šeptalo ve Fulneku.

V tomto krásném a starodávném město na hranici Moravy a Slezska na konci 17. století působil řád kapucínů, který se staral o duchovní povznesení města, a to až do poloviny 20. století, kdy byl násilně komunistickým režimem zrušen. Přesto se však dochoval kapucínský kostel sv. Josefa a ruiny kláštera, které zvaly k hledání nejen věci minulých, ale také k objevení pokladu starého kapucína.

Hned po příjezdu bylo patrné, že se zpráva o pokladu rozkřikla široko daleko a do Fulneku neváhalo přicestovat 350 nadšených hledačů pokladu. Aby pátrání šlo rychleji, tak se všichni rozdělili do skupin a se zkušenými vůdci se vydali hledat indicie k nalezení kapucínova tajemství.

Získávat všechny nápovědy nebylo zrovna jednoduché. U některých jsme se pěkně zapotili, když jsme museli dopravit kouli přes různé překážky do cíle, u jiných jsme museli bedlivě dávat pozor, aby nám neunikla žádná informace týkající se nápovědy, jako tomu bylo u pečení hostií ke mši, u dalších jsme museli prokázat znalosti, kdy jsme byli prověřováni z ministrantských dovedností, jinde jsme si zase trošku odpočinuli, když jsme se ponořili do hluboké mnišské modlitby nebo do katecheze. Nutnou součástí bylo také navštívit místa spjatá s kapucíny, a tak jsme se dostali nejen do kapucínského kostela sv. Josefa, kde jsme vyzkoušeli starodávné či netradiční hudební nástroje, ale také do krypty kláštera či na bývalý hřbitov s kaplí sv. Rocha a Šebestiána.

Hledání bylo náročné a vysilující – zvl. když ti nejstarší nás opustili, aby se dozvěděli něco zajímavého od nejlepšího českého baseballového pálkaře Oty Kaňoka a pak se sami vydali po stopách kapucínů – a tak bylo nutné doplnit energii ať už z vlastních zásob, které připravily maminky a babičky, nebo skromným obědem. Neptali jsme se, zda jej vařili nějací mniši, nebo jestli je podle mnišského receptu, ale velice rychle zmizel v žaludku každého z nás.

Největším překvapením ale bylo zjištění, že poslední indicii má u sebe starý kapucín oblečený v hnědé mnišské kutně, který se pohyboval kolem kostela Nejsvětější Trojice. Když jsme ho našli, byl pohroužen do modlitby a ticha. Báli jsme se ho vyrušit, ale tolik jsme potřebovali závěrečný díl mapy nebo šifry, které vedly k nalezení pokladu. Když jsme však hezky poprosili, kapucín, aniž by se na nás podíval, vytáhl z rukávu tak žádanou ruličku.

Jakmile jsme poskládali všechny nápovědy, rozluštili starodávné písmo s poselstvím a dokázali se v tom všem vyznat, okamžitě jsme vyrazili k místu, kde jsme nedočkavě a dychtivě toužili nalézt onen tajný poklad…

Všichni vlastně tušili, že ono místo nemůže být nikde jinde než na starém hřbitově u kaple sv. Rocha a Šebestiána. Podle všeho získali veškeré indicie vlastně všichni hledači, a tak jsme se setkali na hřbitově a usilovně hledali poklad – u kaple, u kostnice, u zdi, u křoví…

Nevím, co ostatní čekali, že v pokladu objeví – možná zlaté mince, nějaké drahocenné nádoby nebo vzácné svazky knih. Pro mě bylo nejdůležitější ten poklad opravdu najít a radovat se z úlovku. A že úlovek byl velký a dobrý. Místo všech skvostů jsem v truhle objevil spoustu kulatých odznaků s ministrantským logem a různé sladkosti, o které jsem se podělil s kolegy hledači.

Hrdě jsem si placku přišpendlil na hruď a vydal se děkovat za krásný den na mši svatou do kostela. A bylo krásné, že jsem neděkoval jen já, ale se mnou i ostatní hledači pokladu. Mši svatou přijel sloužit jeden z nejvyšších – pomocný biskup otec Martin. Asi tušil, že jsme všichni hledači kapucínského pokladu, a tak se nás snažil povzbudit příkladem slibů, který kapucíni skládají a který je viditelný na jejich provazu pomocí tří uzlů – chudoba, čistota a poslušnost. Po této bohoslužbě mě čekala cesta domů…

Ještě večer ve své posteli, v záři měsíce na noční obloze, jsem si v rukou prohlížel placku, kterou jsem získal při nalezení kapucínova pokladu a přemýšlel, co asi kapucíni všechno dělali a jak žili a o čem se asi bavili a … až jsem usnul.

Ale placku mám vždy připnutou na mikině!

Říj 13 2017

Přijeďte na ministrantskou pouť do Fulneku!